Beata musela kvůli válce před časem opustit rodné město. Její domov zabrali Rusové, kteří pak byli z oblasti vytlačeni, a Beata se nyní i s rodinou vrací zpět. Rodný dům sotva poznává, všechno je tu zničené a vzhůru nohama. Že jde o reálnou situaci ze současné Ukrajiny? Tentokrát naštěstí ne, příběh se odehrává na jižním cípu Finska za druhé světové války a je zcela fiktivní.
Román s názvem Průsvitné srdce od finské spisovatelky Katji Kallio vychází v nakladatelství Kniha Zlín v překladu Martiny Šímové a uhrančivým způsobem vypráví o zakázaném intimním vztahu dvou lidí během války.
Beata se v roce 1942 vrací s rodiči, sestrami a nemanželskou dcerou do rodného Hanka, které do té doby okupovala sovětská armáda. Z té ve městě zbyla jen hrstka válečných zajatců, kteří byli odvedeni do zdejších vězeňských lágrů a odklízejí miny, které tu před svým odchodem sami položili.
Při opravě rodného domu Beata jednoho ze zajatců potká – vyhladovělý muž ji poprosí o chleba a Beata mu dá něco k jídlu. Od té doby na něj nemůže přestat myslet. Postupem času zjistí, že jde o Ukrajince, který se jmenuje Ivan, a že to zřejmě byl on, kdo žil v jejím domě.
Vztah Beaty a Ivana je tak absurdní a zdánlivě nemožný, jak jen podobné vztahy v průběhu války bývají – každý žije na opačné straně ostnatého drátu, nerozumějí si ani slovo, protože každý mluví jiným jazykem, a jakýkoli kontakt mezi nimi je považovaný za zradu. Několik žen z města je za nepovolený styk s válečnými vězni dokonce (…)